Úvod » O našem klubu

Historie KČT Jimramov do 2. světové války, Cestovní ruch a turistika v Jimramově a okolí

publikováno 03.01.2017

 

Aktivity novoměstského odboru KČT sahaly i do Jimramova, který se čas od času do nich zapojoval. Členy odboru Nové Město se r. 1900 stali jimramovský soukromník J. Sklenář a farář děkan I. Sedláček. O rok později tento odbor vyznačil cestu a výstup na Prosičku. Téhož roku byla v Jimramově zřízena studentská noclehárna s 5 lůžky v hotelu Radnice a druhá v hotelu U Slunce, kterou pro členy KČT zřídil hoteliér A. Čermák. Další noclehárna pod správou J. Kotinského přibyla r. 1911. Noclehárny byly v provozu do r. 1914, ovšem jak byly využívány se neví, neboť výkazy byly na ústředí zasílány jen sporadicky a mnohdy byly neúplné. Od 10. let 20. stol. zajížděla do Jimramova řada turistů, zejména z větších měst. Od r. 1906 sem pravidelně jezdil s rodinou na dovolenou PhDr. Jiří Guth-Jarkovský; zdejší krajinu si oblíbil natolik, že sem jezdil po dlouhých 13 let. Jeho zásluhou se Jimramov zviditelnil; rád doporučoval svým přátelům a známým, aby toto pěkné městečko, jemuž „vtělil“ přídomek Merán Českomoravské vysočiny, navštívili. A proč právě Merán? Pro podobnost s italským městečkem Merano. V r. 1901 otiskl Časopis turistů na str. 306 článek: Označení cest na památný vrch Prosičku a na zříc. hradu Skály provedl a zřídil pro členy KČT p. Aug. Čermák, hoteliér U Slunce. … Jimramov by mohl býti střediskem a dostaveníčkem turistů o prázdninách pro své v pravdě krásné, zajímavé, romantické a lesnaté okolí, kteréžto přání naše se snad během několika let vyplní a Jimramov bude předním a nejvíc navštěvovaným místem v zapomenuté Vysočině Českomoravské. Zvláště doporučení hodna jest procházka údolím řeky Švarcavy, přes Dalečín, kde jsou zbytky hradu bývalého, do Chudobína a Víru krásou proslulého, na hrad Pyšolec, Zubštýn, pak do Bystřice nad Pernšt., Štěpánova, Nedvědice a hrad Pernštýn. Roku 1914 uveřejnil Časopis turistů inzerát: Letní byty v Jimramově lze pronajmouti. Krásný velký pokoj s novým elegantním nábytkem opatřený, u domu veliká zahrada, za ní louka, řeka a les. Lékař a lékárna v místě, kraj nádherný, tichý, procházky na všechny strany. Spojení přes Svitavy do Poličky, odtud povozem hodinu cesty. Bližší zprávy podá p. Josef Kheil, říd. uč. v Jimramově – Morava, nebo redaktor tohoto listu – Dr. Guth-Jarkovský.

Podnět k založení odboru KČST dal pravděpodobně dr. Jarkovský. Založen byl r. 1923, v Seznamu spolků byl pod č. 57884/VIII zaregistrován dne 11.5.1923; v Časopise turistů z téhož roku na str. 65 v kapitole Věstník KČST je uvedeno: Jimramov. Ustavující valná hromada konaná 31. května na radnici. Přihlášeni již 44 členové. Řed. Hejduk zahájil schůzi a podal zprávu o vykonaných pracích. Přečteny dopisy od ústředí a od sousedních odborů z Litomyšle a Nového Města, které zvou k účasti na výletech a vítají k práci a povznesení české turistiky. Odboru novoměstskému projevena ochota zúčastnit se činně prací značkovacích. Projednána otázka zřízení noclehárny. Zřízení dorosteneckého odboru odročeno. Aklamací (= veřejný projev souhlasu při volbě nebo hlasování) provedena pak jednomyslně volba výboru, který ustavil se tak, že předsedou jest řed. B. Hejduk, jednatelem L. Procházka, pokladníkem K. Pohořelý.

Roku 1925 se jimramovští turisté zúčastnili Turistického dne v Novém Městě. O rok později byl založen dorostenecký lyžařský kroužek. Počet členů KČST Jimramov: r. 1927 (27.2. se konala valná hromada) – 39, r. 1928 – 27, r. 1929 – 18. Organizačně patřil k severní části župy Českomoravské vysočiny, jíž předsedal ing. Staněk. Do r. 1935 předsedal jimramovskému odboru Mgr. J. Macháček, po něm jej vedl MVDr. F. Chytil. Výše uvedené údaje se však naprosto odlišují od údajů ze spolkového katastru, což byl úplný úřední soupis registrovaných spolků. Opomenout nelze ani další aktivní členy, zejména jednatele K. Pohořelého, knihkupce v Jimramově. Ten se staral především o propagaci městečka, přispíval do tur. průvodců, organizoval letní pobyty aj.

Ze zápisu z r. 1920 v jimramovské obecní kronice čteme: Turistický ruch se vyvíjí, letní hosté přicházejí ve stále větším počtu, Jimramov se stává letoviskem. Právě po r. 1920 se poměrně zvýšil zájem o pobyt v letoviscích. Zdejší krajina a klid lákaly mnoho, zejména letních hostů z větších a průmyslových měst k pobytům. Někteří do Jimramova jezdívali opakovaně po několik let. Ubytováni byli u soukromníků, neboť hotely nedostačovaly kapacitou lůžek. Hosté a turisté přinášeli do obce nemalé finanční prostředky. K pohodlí návštěvníků bylo přistoupeno k zvelebování obce; upravovalo se veřejné prostranství, dláždilo se, upravovaly se také vycházkové a tur. cesty.

Blížící se rozmach turistiky ve 30. letech 20. stol. se nevyhnul ani Jimramovu. Protože hostů přijíždělo stále víc, bylo nutné je ubytovat. Ze zprávy p. Pohořelého z r. 1935 víme, že ubytování bylo možné v hotelích Radnice (10 lůžek), Panský dům (11 lůžek), Koruna (24 lůžek) a U Slunce (23 lůžek), a dále v soukromí, kde bylo k dispozici celkem 205 lůžek v 50 domech. Obyvatelé si tak finančně přilepšili. Hosté přinášeli peníze nejen jim, ale také živnostníkům. Chudá nezůstala ani obecní kasa, kam přitékaly peníze z ubytovacích poplatků. Členové odboru zjišťovali u návštěvníků jejich připomínky, dojmy apod. Poznatky pak předkládali obecní radě. V r. 1938 se sešli zástupci obce a odboru KČST na společné schůzi letních hostů. Citujeme z originálu zápisu této schůze:

Vývoj městečka: Jimramov býval před několika desetiletími zemědělsko-řemeslnickým místem. V zimním období se provozovalo ruční tkalcovství, dnes se obyvatelstvo méně zabývá rolnictvím, převládá živnostnictvo a doufejme, že v příštích letech změní se na městečko lázeňské … Naše městečko má již dobrou tradici pro letní pobyty. Návštěvnost každoročně stoupá. V letošním roce bylo u nás 539 hostí o délce pobytu od jednoho do osmi týdnů.

Odbor KČT dovoluje si učinit několik návrhů ke zvýšení návštěvnosti.

Úprava městečka je celkově uspokojivá. Jen je třeba odstranit prach z náměstí a ulic, což je při větší frekvenci spojení severovýchodních Čech s Moravou silnicí přes Jimramov nezbytně nutné. Úpravu chodníků navrhujeme provést nákladem obce, majitelé domů by je v několika splátkách postupně uhradili. Přestavba Radnice rozšířením hotelové části by vyhovovala požadavkům dnešní doby doplněním hostinských pokojů a zřízením zahradní restaurace. Na tyto stavby povolilo ministerstvo obchodu a financí 50 mil. Kč státní záruky. Snad by bylo možno najít nájemce, který by část nákladů na přestavbu hradil a odpisoval by se mu nájem jako splátka vložených prostředků. Je nutné vybudovat koupaliště, a to nejlépe na louce paní Jelínkové pod továrnou. Mělo by přítok vody z Trhonického potoka. Místo se nehodí pro stavby, je však vhodné pro koupaliště, je blízko městečka, stranou ruchu. Je možné ho vybavit podle požadavků letních hostí (šatna, sprchy, prostor na slunění, stánek s občerstvením). Místo je celý den slunné, písčitá pláž lehce proveditelná. Přesunutím kabin z dřívějšího koupaliště a odprodejem písku z vykopávky se sníží náklady na výstavbu. Je nutné zřídit schody ve skále na vrchol Prosičky a tím usnadnit přístup na její vrchol. Je také nutné usnadnit vstup do lesů. Na příklad Státní správa velkostatku v Bystrém vydává pro vstup do Hory vstupenky po 1,- Kč na osobu. Tur. noclehárna není již několik let otevřená. Dříve byla v měšťanské škole. Na dnešní poměry by bylo třeba zřídit menší 2 místnosti pro 20 lůžek. Každoročně má KČT poptávku na umístění letního tábora. Při dnešním okleštění republiky bude zájem ještě větší pro rekreaci městských dětí, tak i v zájmu místním. Pro náročnější hosty postrádáme pension zařízený se vším komfortem. Jistě by se našel zájemce takový podnik zřídit. KČT má každoročně několik poptávek na stavební místa na stavbu vilek z řad důchodců, návštěvníků a příznivců Jimramova. Bohužel dosud se nepodařilo jejich žádosti vyhovět a je třeba i tuto naléhavou záležitost vyřešit. Výmluva je, že nejsou stavební místa. Doufáme, že při dobré vůli by se stavební místa našla a regulační plán by se dal na vhodných místech pro stavby připravit. I nadstavbami přízemních domků by se dalo mnoho místa získat při dnešním nedostatku bytů. Nutná je rekonstrukce silnice Polička - Jimramov - Nové Město n. M. Také dobudování silnice mezi Dalečínem a Vírem by zkrátilo spojení mezi Jimramovem a Brnem. Silnici přes Ubušín do Olešnice je nutné přeložit a vést údolím Trhonického potoka k odstranění stoupání do Ochoze.

Vodní prameny: o studánce v Hoře jde pověst léčivé vody. Byla již zadána Státnímu ústavu geologickému k rozboru.

Školám se doporučuje zařadit výuku o významu turistiky pro náš kraj. Mládež vychovávat k tomu, aby mohla vhodně informovat cizí hosty, chránit turistické značky, orientační tabule a udržovat vše, co slouží k dobré pověsti obce.

Bůh žehnej naší práci, by také jednou zasvítilo jasné slunce na naší milé Českomoravské vysočině.

Z dochovaných záznamů ze 30. let 20. stol. víme, že se v Jimramově některé osoby rekreovaly opakovaně. Známe také sociální složení podílu hostů z let 1934-1940: 40% státní úředníci, 11% podnikatelé a živnostníci, 10% soukromníci a penzisté, 9% profesoři, učitelé, četníci a vojáci, 7% právníci (advokáti, soudci) a umělci (spisovatelé, herci, hudebníci), 4% studující a 3% lékaři a lékárníci. V Jimramově pobývala řada významných hostů, např. PhDr. J. Guth-Jarkovský, prof. MUDr. J. Bedrna (přednosta chirurgické kliniky v H. Králové), ing. dr. A. Jílek (profesor na VUT v Brně), PhDr. V. Čupr (docent Masarykovy univerzity v Brně), ing. B. Ženatý (novinář a publicista, postavil si dům čp. 258), K. Pešek (ředitel firmy Baťa a St. Lucia Indie, postavil si dům čp. 264), V. Kaplický (spisovatel, redaktor, autor Rekrutů), dr. F. Krejčí (redaktor a spisovatel), J. V. Rosůlek (romanopisec s tématikou 1. svět. války), JUDr. K. Hegel (prezident trestního soudu v Brně), dr. E. Axman (hudební skladatel), V. Žďárský (člen opery ND v Praze), A. Strnad (herec ND v Praze), B. Mašková (herečka a členka ND v Praze), A. Iblová (herečka a členka Městských divadel pražských) a další.

Hosté mohli vyplnit anketní lístek: „Vaše Blahorodí! Těšíme se na Vaše zdělení: Jak jste se měl v Jimramově? Jaké zlepšení nám doporučujete ke zvýšení návštěvy cizinců? Děkujeme vám předem za Vaše náměty, jež dle svých sil milerádi vyplníme a budeme Vám vděční za lask. doporučení. Za odbor KČT v Jimramově K. Pohořelý, jedn. cizin. ruchu, MVDr. F. Chytil, předseda.“ Z celkových výsledků převládalo kladné hodnocení pobytů, hosté oceňovali zejména krásu krajiny, klid městečka s možností vycházek po okolí, srdečnost a ochotu občanů, kvalitu a příznivé ceny stravování. Zazněly i kritické připomínky a náměty, které se řešily na konci tur. sezóny s obecní radou. Drobné záležitosti byly řešeny ihned, bylo-li to možné.

Z kladných i kritických ohlasů:

  • „ …zvláště děkuji za pěknou a pro mě zajímavou knížku „Jimramov“. Vždyť býval Jimramov druhým mým domovem a znal jsem tam každý kout. Rád naň vzpomínám. S přátelským pozdravem Vám oddaný dr. Guth-Jarkovský. 1.2.1931

  • Nezapomenutelnými zůstanou mé chvíle prožité v Jimramově. Kopečky s příjemnými lesy, údolí, řeka, potůčky, vonné louky vábily i v čase nepohody. Lid prostý, srdečný, přidával k dennímu pozdravu upřímné Vítám vás, což na cizince mile působí. Odcházím spokojena a neloučím se navždy, spíše myslím nashledanou.“ - Karla Spieglová, profesorka, Hradec Králové, 2.7.1934

  • Nalezl jsem zde vše, co jsem hledal: klid v milém prostředí, čistý vzduch a příležitost k vděčným potulkám krajem vysoce zajímavým.“ - Miloš Kudrna, brigádní generál, Brno, 17.7.1934

  • Se zvláštním zájmem jsem četl předchozí projevy vážených letních hostí v Jimramově, jež nadšeně promlouvají o kráse městského okolí, o vlídnosti místního obyvatelstva a snadném spojení s ostatním světem, není tudíž divu, že při návratu do svého působiště se těžce loučím s naším českým Meranem‛ a těším se na příští pobyt v jeho uklidňujícím tichu v rajské přírodě.“ - 26.7.1934, F. J. Andrlík, spisovatel, Ústí n. Orl. (pozn.: rodák z Poličky)

  • Jimramov je velmi krásné letovisko, v němž letní host nachází vše, co potřebuje k životu a zotavení“. 29.7.1937, dr. Václav Čupr, docent MU Brno

  • „ …četl jsem a slyšel jsem o Jimramově hodně krásného a doufám pevně, že se nám tam nejen bude líbit, ale že velmi dobře prospěje mojí dcerušce. Se srdečným díkem předem major Bohdan Kasper, Praha - Dejvice.

  • Nějakou rovnou plochu travnatou upravit (bez husinců a slepičinců), aby se mohla proskočit mládež 12 až 16 let stará (fotbal, volejbal). Pořídit velkou mapu se zakreslenými místními vycházkami, aby se lidé hned v prvých dnech orientovali o pěkných místech a nebyli odkázáni na ústní podání. Často se dovídají lidé o pěkných místech až na poslední chvíli, těsně před odjezdem. Někde v čisté přístavbě zřídit soukromě čistou koupelnu s teplou vodou, aby se hlavně děti mohly každého týdne namydlit. I dospělí by se rádi koupali, byl by to velký přínos. Po odchodu letních hostů sezvat nájemce bytů nebo jim rozeslat formuláře, pochválit je, ale žádat o zvýšení čistoty, zlepšení postelí (zakoupení matrací, dek místo duchen atd.). Čistota záchodů!“ - ing. Berty Ženatý

Z pozůstalosti p. Pohořelého se podařilo získat originály zápisů z r. 1937; u některých z nich jsou nečitelné podpisy, takže pisatele nelze identifikovat. Zápisy níže citujeme:

  • Nemohu se dosud rozloučit s vaším krásným krajem, alespoň v duchu si musím zopakovat všechna ta krásná místečka, po nichž jsem se ženou tak rád chodíval - Vaší zásluhou!“ - V Kladně 16.8.1937, V. Liška, učitel

Hosté při odjezdu a platbě za ubytování byli žádáni o dobrovolné příspěvky na zkrášlení obce. Získané peníze byly využity podle rozhodnutí odboru KČST. Nechyběly ani dary, z nichž se financovalo např. zhotovení pamětní desky bratřím Mrštíkům nebo vybudování a údržba říčního koupaliště na Svratce za býv. ryb. Žabárna. Byly zde dřevěné šatny a velká plocha na slunění. Udržováno bylo říční koryto a břehy. Tekoucí voda však byla studená a lidé proto doporučovali zřídit klasické koupaliště. Část peněz z příspěvků hostů byla investována do zřízení a údržby pěších stezek. Tak přibyla např. stezka od mostu svahem Hory nad Kotkovicí k okraji lesa na Hané s pěkným pohledem na Jimramov a Benátky. V některých úsecích byly zřízeny schůdky a odpočinkové lavičky. Dbalo se na čistotu a údržbu studánek, např. U obrázku. Spokojení hosté šířili dobrou pověst obce jako letoviska a doporučovali ho přátelům a známým. K zvýšení návštěvnosti pomohla také inzerce, články v časopisech, novinách apod.

Opomenout nelze ani zimní turistiku, jejíž centrum bylo spíše na Novoměstsku. Přes Jimramov vedlo několik ročníků závodu Zlatá lyže. V městečku se organizovaly běžecké závody pro dospělé a dorost. Na okolních svazích, zejména Hory a Pavlova kopce, se konaly i závody ve slalomu. V Cestovním zpravodaji č. 9 a 10/1939 byl uveřejněn článek o možnostech zimní turistiky a pobytu: Jimramovský kraj je také zajímavý a lákavý i v době zimní, kdy se kopce pokryjí bílou plachetkou sněhu. Tehdy oživnou zasněžená prostranství i mírné svahy veselým národem lyžařů. Jmenovitě Pavlův kopec, Prosička a Padělek bývají útočištěm lyžařského sportu. Ani dobře cvičení sportovci nepohrdnou tímto terénem. Také je možno se vydati na horskou túru přes Pasecký kopec, Císařskou skálu, nejvyšší část této části Českomoravské vysočiny; lyžařských výletů je ostatně celá řada. Střídání sjezdů prudších s mírnými má zde tu výhodu, že vyhovuje lyžařům začátečníkům i pokročilým.

Krásy a zajímavosti Jimramova a okolí vyšly také tiskem. Jednalo se o malého průvodce Jimramov s okolím od Víru po Svratku od prof. F. Gregora, který vyšel nákladem K. Pohořelého ve 20. letech 20. stol. Stručně informuje o Jimramovu, jeho pamětihodnostech a zajímavostech, doporučuje krátké vycházky a túry v okolí včetně popisu trasy, kilometráže a časového rozvrhu. Popsány jsou zde tyto výlety: 1. Hora, 2. Vápenka - Trhonice - údolí Trhonického potoka, 3. Sedliště - Bezděk, 4. Pavlův kopec - Ubušín, 5. Unčín - Strachujov, 6. Prosička - Štarkov, 7. Německé - Buchtův kopec - Krásná - Borovnice, 8. Sedliště - Korouhev - Jimramov, 9. Ubušín - na Jedli - Unčín, 10. Korouhev - Polička - Borovnice - Sádek, 11. Chudobín - Vítochov - Písečné - Dalečín, 12. Borovnice - Telecí - Borová - Oldříš - Sádek, 13. Stezka Terézy Novákové, 14. Německé - Krásné - Březiny - Borová, 15a. Nedvězí - Bystré - Svojanov - Hlásnice - Nyklovice - Sulkovec - Jimramov, 15b. Nedvězí - Bystré - Svojanov - Hlásnice - Rovečín - Věstín - Vír, 16. Jimramov - Nové Město, 17. Německé - Devět skal - Svratka - Karlštýn - Perničky. Následuje uvedení TZT podle důležitosti TZ. V přiložené kreslené mapce jsou zaneseny jednotlivé TZT. Průvodce je doplněn fotografiemi rodného domku bratří Mrštíků a J. Karafiáta, Prosičky, Jimramova z Pavlova kopce a s Horou, Dalečína a Unčína. Nechybí reklamy místních živnostníků, z nichž někteří byli členy jimramovského KČST, např. lékař MUDr. J. Železný, řezník a uzenář F. Bašta či prodejce prošívaných ložních pokrývek A. Jelínek. V úvodu se píše: Jedním z nejkrásnějších koutů Moravy nazval Vil. Mrštík Jimramov a jeho okolí. Měl jste pravdu - je to krásný kout, ale turisty opomíjený. Ti chodí stále ještě starými, vyšlapanými cestami: do Krkonoš, Tater, na Jadran, do Paříže. Nenajdete ovšem v tomto kraji divokosti Tater, pestrosti Paříže, mohutnosti bouřícího moře, ale najdete tu prostou, osobitou, srdce jímající a uchvacující krásu. Průvodce náš má být skrovným vůdcem těm, kteří chtějí poznat tento kout. Ale má být povzbuzením a rádcem i pro domácí, aby všímali si více svého okolí a nechodili slepě kolem krás, ve kterých žijí. Máme-li milovat svou vlast, musíme vědět, co milujeme, musíme ji tedy nejdříve poznat. Zvláště mládeži kladl bych to velice na srdce. Jimramov je čtenářům představen jako tiché to městečko, tulící se k pravému břehu řeky Svratky, obklopené věncem hor, uprostřed krásných lesů, stojí tam, kde říčka Fryšávka vpadá do Svratky. Je vhodným východiskem do celého poříčí Svratky a výborným letoviskem. Je málo městeček u nás, která by měla vodu, les a krásný, čerstvý vzduch tak blízko. Les Hora vzdálen je necelých 300 m od náměstí a skýtá pěkný pohled na městečko, které máte před sebou jak na dlani. Pod vámi hučí Svratka tvořící Kotkovici, tůň, příjemné koupaliště. A lesy, rozházené po okolních stráních a střídající se s loukami, poli a mezemi, jsou všude kolem, není do nich daleko a jsou překrásným místem oddechu a osvěžení. Jak krásným je tento kraj, toho nejlepším jistě dokladem je, že po 12 let dr. Guth-Jarkovský pravidelně zde trávil prázdniny. Turista může přenocovat v hostincích Radnice, Na Panském domě, U Slunce a U koruny, kde bylo poslední dobou několik pokojíků nově zřízeno. Možno najmouti na delší pobyt. Turistická noclehárna pro mládež se 4 lůžky umístěna je v budově měšťanské školy. Studentská noclehárna se 4 lůžky je taktéž v budově měšťanské školy. Informace poskytne vám buď KČT nebo K. Pohořelý, knihkupec v Jimramově … Okolí skýtá celou řadu krátkých i delších vděčných vycházek a túr. Zde podáno jest jich jen několik, turista na základě specielní mapy, dle vlastního plánu a záliby, sám si pořadí vypracuje. A bude jistě co nejvíce vyhýbat se silnicím a chodit kopci a údolíčky, neboť tam teprve najde krásu skrytou a pozná tak nejlépe ráz kraje a celé Českomoravské vysočiny.

Jiný text o městečku zpracoval před r. 1935 prof. Šimon: Jimramov je bílý skvost vsazený do zeleně smaragdových lesů a akvamarínových luk… Leží skryt v klidu lesů, 500 metrů nad mořem, ve velice zdravém podnebí, chráněn od nepříznivých větrů, a jak zkoušky dr. Mrkose z Prahy z ministerstva zdravotnictví ukázaly, pro velké množství slunečního záření, rovného tatranskému, pro absolutně čistý vzduch bez prachu a kouře - není zde průmyslových závodů - hodí se pro zotavovnu, kterou zde projektuje pod Prosičkou Rekreační spolek z Brna, družstvo Dobro, který do zimy chce stavbu provést.

Za zmínku stojí ještě knížečka Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny vydaná v letní sezóně 5-9/1939. Touto propagací se naposledy Jimramov pokusil o přilákání více hostů, ovšem doba nastávající války tomu zabránila. Kromě tradičního úvodu a reklam nechybí neobvyklé pozvánky ve formě razítek s texty: NOVÉ KRKONOŠE NAJDETE V JIMRAMOVĚ, MERÁN ČESKOMORAVSKÉ VYSOČINY, LÉTO KVĚTEN AŽ ZÁŘÍ, INFORMACE ZA KČT PODÁ POHOŘELÝ, KNIHKUPEC a JIMRAMOV, MERÁN ČESKOMORAVSKÉ VYSOČINY, NOVÉ STŘEDISKO ZIMNÍCH SPORTŮ. Odbor turistů zajišťoval podle zájmu také zájezdy autobusem, a to do tří směrů: Žďárské vrchy (Milovy, Devět skal, Dářko), Bystřicko (hrad Pernštejn, Doubravník, Vír) a přes Bystré do Svojanova, Olešnice a k Rolínkovým sochám v Rudce.

Dne 4.7.1937 otiskly Lidové noviny článek Chvála JimramovaMohlo by se také říci chvála jimramovského lidu nebo také chvála poctivosti a dobroty srdce, protože to všechno patří k sobě a protože jimramovský lid se svými nejnápadnějšími vlastnostmi je z nejcharakterističtějších znaků tzv. Meranu Českomoravské vysočiny. O půvabech tohoto rozkošného městečka vyšly všelijaké knížky, knížečky, brožury a vůbec kdejaké tiskoviny, bylo už leccos napsáno a pověděno o vzedmutých úbočích, pokropených lesích, hrajících si s námi na schovávanou, o svěží vodě Fryšávky a plovacích možnostech Svratky, o lahodě a čistotě vzduchu provětrávajícího naše plíce a ztišujícího naše nervy, o vonících loukách, o rodném domku Mrštíků, o kouzelném údolí, na jehož dně leží Dalečín, Chudobín a dále poslední stanice Vír. Lidé, hodlající poznat tento kousíček země s okolím se dovědí před nástupem cesty plno zajímavostí o velkoleposti Devíti skal a rozhledně na Žákově hoře, už předem se seznámí za pomoci písemných rádců o pochmurném hradě svojanovském a o rozvlněné hladině velikého zadumaného Dářka, o pohostinných březích Medlova, zřícenině Štarkovské a o Prosičce, která je viditelná téměř se všech stran, pokukujíc na každého křížem na vrcholku. Turistům není neznámo, že chloubou Německého je jeho sedmisetmetrová nadmořská výška, že nedaleko nese jedna osada nezvyklé jméno Telecí, že stezkou T. Novákové se dostane člověk i k myslivně, kde tato žena bydlívala, že kdesi je kostelík ze 16. století a že dávno shořel, jinde rodný dům G.P. Moravského. To všechno je známé, putuje z ruky do ruky a přenáší se ústním podáním. Méně známé je, že tato chvála není úplná, neobsahuje-li oslavy jimramovského lidu, kterýžto lid je obdařen vlastnostmi, jež se sice vyskytují i jinde a snad i ve zvýšené míře, ale které jsou hodny pozoru už i proto, že jsou ctnostny našeho lidu. O jimramovské poctivosti a nezkažené dobrotě srdce svědčí velice dobře skutečnost, že se tam můžete ubytovat v některém z malinkých hotýlků, že se nemusíte starat v nejmenším o klíč svého pokoje, protože všecky čtyři nebo pět pokojů je neustále otevřeno, což má tu výhodu, že svůj přechodný útulek ponecháte neustálému provětrávání, nemusíte zavírat okna, i bydlíte-li náhodou v přízemí, nemusíte věnovat pozornost lidem obcházejícím před hotýlkem, nebo procházejícím po dvoře, protože už v prvních hodinách zjistíte, že nejste nikterak předmětem zájmu a že ani váš pokoj se netěší jejich pozornosti. Ale to není zdaleka všechno, pokud se týká vašeho hotelového pobytu. Kromě těchto zkušeností nabudete ještě jiné: že není třeba, abyste tonuli v starostech o finanční stránku vašeho ubytování. Může se vám dostat totiž za přechodného ubytovatele muže, který zdvihne užasle obočí, ptáte-li se ho při odchodu, co jste dlužni a který se mocně brání, snažíte-li se mu vysvětlit, že nebylo vaším úmyslem použít pohostinství jeho domu na 4 dny bezplatně, a jenž teprve po delší rozpravě přijme s mávnutím ruky a ledabylým „Tak teda“ 10 korun. Jiným dokladem krásné poctivosti je, že vám v témže hotýlku přestěhují na vaši žádost zavazadla nezamčená a vůbec nijak nezabezpečená, že se celá akce odehraje za vaší nepřítomnosti, a že se nikdy nedovíte, kdo byl vlastně dobrodinec, jenž se ujal vašich zavazadel, protože tento člověk zapadne v klubku jimramovských domků tak, že by ho nevypátral ani detektiv. Nebo tam najdete hostinského, který vám 14 dní nosí oběd, připravuje chleba s máslem na 10 hodin, chytá ryby na večeři, a shání předpis na dietní nákyp pro váš nemocný žaludek, ale zapomene si poznamenat, že jste ve čtvrtek vypili o jednu sodovku více než jindy, že jste si v neděli odnesli s sebou třetí moučník a že jste byli vůbec při odebírání pokrmů naprosto nespolehliví a proměnliví. Neposlouchá ani vašich upozornění v tomto směru a není schopen použít k osvěžení vaší paměti ani vašich záznamů, když jste odhodláni ke konci těchto 2 týdnů zbavit se patřičné částky. Odbyv celé jednání stručným „A to je jedno“, požádá vás o tak málo, že se ve vás vzbouří váš smysl pro pořádek věcí a ani vaše poctivost nezůstane nedotčena touto dobrotou. V Jimramově jsou také řidiči autobusů, jež můžete klidně požádat, aby vám pomohli v dopravě nikoli vaší osoby, ani vašeho kufru, ale vašeho doporučeně - spěšného psaní, které má být v nejkratší době tam a tam. Aniž projeví překvapení nad touto žádostí a aniž přijme byť pouhou cigaretu, popadne takovýto řidič psaní, v době odjezdu nastartuje, odjede, v tom a tom městě psaní podá na poštovním úřadě, shrábne potvrzenku a vrátiv se nazítří ráno, nevzpomene už ani myšlenkou vaší osoby. Nepodaří-li se vám objevit ho mezi ostatními řidiči, nedozví se nikdy, že byste mu byli přinejmenším hrozně rádi poděkovali. Z čehož všeho je vidět, že spolu se svým lidem je podobného chvalořečení hoden a že mu po právu náleží. Jak vidno, Jimramov před 2. světovou válkou nabýval na popularitě a oblíbenosti. Nejvyšší počet hostů (539) byl evidován v letní sezóně 1938; o rok později to bylo už jen 219 hostů. Tím skončila nejen epocha největšího tur. rozmachu Jimramova v jeho novodobých dějinách, ale současně s tím zanikla i činnost odboru KČT, která po skončení 2. svět. války nebyla již obnovena.

Změny ve společnosti nedovolovaly navázat na předválečné tradice. Začíná se projevovat organizovaná turistika a rekreace. Upřednostňována je podniková rekreace, k níž sloužily velké zotavovny či podniková RS. V Jimramově ale žádné podobné zařízení nebylo a tak si někteří lidé stavěli chaty, kam jezdívali na víkendy a dovolenou, příp. tu trávili celé léto. Později nastává éra kupování vysočinských domků, které si převážně obyvatelé větších měst přestavěli na rekreační chalupy. Během let byly organizovány i stanové letní tábory pro mládež.

Od dubna 1998 do r. 1999 vycházely v Jimramovském zpravodaji Vycházky po okolí Jimramova od jimramovského rodáka, malíře a regionálního historika Josefa Dobiáše (*7.10.1932). Celkem 20 vycházek bylo zaměřeno na historické, kulturní a přírodní zajímavosti. Po velkém a kladném ohlasu se autor rozhodl vydat je knižně, a tak r. 2000 vyšla kniha Jimramov - turistické vycházky po okolí s fotografiemi a řadou autorových kreseb. Druhého vydání se dočkala r. 2001 a třetího o rok později. Autorovou snahou byl pokus o oživení cestovního ruchu a turistiky v Jimramově a přilákat nové návštěvníky a turisty, tak jak tomu bývalo dříve.

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek

Aktualita

Evropským stromem roku se stala Chudobínská borovice
V úterý 17. března 2020 byly vyhlášeny výsledky ankety Evropský strom roku 2019. Aknetu vyhrála Chudobínská borovice, která získala celkem 47226 hlasů. Více ...

Kalendář akcí

« 04 / 2020 »
Po Út St Čt So Ne
  12345
6789101112
1314151617 1819
20212223242526
27282930   
Nejbližší akce
Astratex.cz - Svůdné spodní prádlo nejen pro vášnivé večery

Anketa

Který z nabízených turistických cílů jste letos v létě u nás v regionu navštívili?

  Město Polička
5 (26,3%)

  Hrad Svojanov
1 (5,3%)

  Toulovcovy a Městské Maštale u Budislavi
0 (0,0%)

  Vyhlídkový bod Lucký vrch
1 (5,3%)

  Rozhledna Horní les
2 (10,5%)

  Přehrada Vír
7 (36,8%)

  Zámek a město Litomyšl
0 (0,0%)

  Město Svitavy a okolí
1 (5,3%)

  Jimramov a okolí
1 (5,3%)

  Žďárské vrchy
1 (5,3%)



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Panska moda na Zoot.cz