Originál kolekce na Zoot.cz

Úvod » PhDr. Jiří Guth - Jarkovský

150. výročí narození Jiřího Gutha Jarkovského

publikováno 24.01.2011 (aktualizováno 24.12.2014)

 

V neděli 23.1.2011 si připomínáme 150. výročí narození PhDr. Jiřího Gutha Jarkovského. Pietní akt položení věnců u jeho hrobu v Praze na Olšanských hřbitovech se konal 23. ledna ve 14 hodin. I my jsme se tohoto vzpomínkového aktu zúčastnili. Nejprve autem z Poličky a poté z České Třebové do Prahy vlakem jsme na pražské hlavní nádraží dorazili v 11.48 hodin. Metrem jsme přejeli do stanice Flora, odkud jsme se pěškyx vydali k hlavní bráně Olšanských hřbitovů. Věnec, určený k položení na hrob J. G. Jarkovského, a který jsme pro tento účel nechali zhotovit v poličském květinářství U Nadi v ceně 500,- Kč, jsme prozatím odložili na vrátnici hřbitovů. Poté jsme si prohlédli hroby několika významných osobností pochovaných na Olšanech – Elišky Krásnohorské, Josefa Lady, Rudolfa Hrušínského, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, Ivana Hlinky, Jiřího Kodeta či Vladimíra Menšíka. Poté jsme si zašli do blízké cukrárny na kávu a zákusek. Krátce před 14. hodinou jsme se vrátili na hřbitov, vyzvedli jsme si věnec a přesunulu se k hrobu Jarkovského. Vzpomínkový akt zahájil čestný předseda KČT Jan Havelka, dále byli přítomni zástupci KČT (předseda PhDr. Jan Stráský, místopředseda Ján Babnič), Českého olympijského výboru, Kanceláře prezidenta republiky a pražského gymnízia Gutha – Jarkovského. Nechyběl ani zástupce oblasti KČT Pardubický kraj (předseda Ing. Milan Zeman), zástupce Jarkovského rodného města Heřmanova Městce, zástupce města Kostelce nad Orlicí a předseda Klubu slovenských turistů. Všichni přítomní po proslovech jednotlivých zástupců položili na hrob květiny a věnce, a to včetně nás z rukou předsedy odboru Ivana Kropáčka. Všichni přítomní pak obdrželi Pamětní list pochodu „2. courání Prahou“, v jehož rámci bylo možné se pietního aktu zúčastnit. Po skončení vzpomínkového aktu provedl Jan Havelka zájemce ještě k hrobům zakladatelů KČT dr. Čížka a Dr. Viléma Kurze.

Stručný životopis Jiřího Gutha Jarkovského (*23. 1. 1861 Heřmanův Městec, +8. 1. 1943 Náchod)

Zakládající člen Mezinárodního olympijského výboru v roce 1894 byl i jedním z nejdéle působících ve funkci, vždyť jeho členství zaniklo až smrtí v roce 1943. Patřil k přátelům a nejbližším spolupracovníkům obnovitele olympijských her a dlouholetého předsedy MOV Pierre de Coubertina. V období Rakouska-Uherska se mu podařilo obhájit samostatné zastoupení Čechů v MOV. Po 1. světové válce byl v letech 1919–23 generálním tajemníkem MOV, spoluvytvářel Olympijskou chartu. Po jejím přijetí se v roce 1921 stal členem i první exekutivy MOV, a to až do roku 1925, kdy na funkci kvůli svému stáří rezignoval. Učinil tak na VIII. olympijském kongresu a 24. zasedání MOV v Praze, o jejichž úspěšný průběh se rozhodnou měrou zasloužil. Až do roku 1936 se s výjimkou olympiády v roce 1932 v Los Angeles zúčastnil všech olympijských her a téměř všech zasedání MOV – nerad ovšem cestoval v zimě, proto nenavštívil žádné zimní olympijské hry.¨Guth byl původním povoláním středoškolský profesor francouzštiny, češtiny a tělesné výchovy. Absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1883 byl prvním promovaným doktorem filosofie na české univerzitě. Už jako student se angažoval v řadě vědeckých a kulturních spolků, např. byl prvním tajemníkem Jednoty českých filosofů či funkcionářem Svatoboru. Krátce působil jako vychovatel u knížete Schaumburg Lippe v Náchodě, ale brzy se stal pomocným profesorem na gymnáziu v Klatovech. Přestože nebyl sportovcem, jako Čech byl členem Sokola a o tělovýchovu se zajímal jako pedagog. V létě 1891 využil možnosti získat stipendium na studijní cestu o tělesné výchově a odjel do Paříže, kde se prostřednictvím Františka Drtiny seznámil s Pierrem de Coubertinem. Zrodilo se jejich přátelství, díky němuž se Guth stal v červnu 1894 členem MOV. V roce 1896 byl jmenován řádným středoškolským profesorem a začal učit na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze, a to až do roku 1916, kdy byl pro své mezinárodnmí styky a členství v MOV dán jako nespolehlivý do výslužby. Mezi studenty, jak dokazují dochované vzpomínky, byl oblíben pro svůj trochu suchý humor i pro své pochopení pro studentskou recesi. Po úspěchu olympiády 1896 v Athénách usiloval o založení Českého olympijského výboru. Seznámil se přitom s řadou sportovních nadšenců, hlavně s Václavem Rudlem a Josefem Rösslerem-Ořovským. V květnu 1897 však místo ČOV vznikla Česká amatérská atletická unie, která vystupovala jako české všesportovní ústředí. Guth se stal jejím prvním předsedou, následující rok ho vystřídal Rössler-Ořovský. Společným úsilím pak 18. května 1899 založili Český olympijský výbor, který s výjimkou období 1. a 2. světové války nepřetržitě působí dodnes. Guth byl až do roku 1929 jeho prvním předsedou, úspěšně obhajoval jeho samostatnost proti tlaku předlitavských úřadů, ve své funkci byl uznávaným arbitrem v častých sporech českých sportovních organizací. Milovník cestování a turistiky se od založení Klubu českých turistů v roce 1888 zapojil do jeho činnosti, stal se odpovědným redaktorem časopisu Turista, v letech 1915–26 byl jeho předsedou. Po vzniku Československé republiky se vrátil na gymnázium v Truhlářské ulici, ale už roku 1919 byl povolán – coby autor knih o společenském chování, které vyučoval i na Univerzitě Karlově a Českém vysokém učení technickém – na Pražský hrad do Kanceláře prezidenta republiky jako ceremoniář. Vytvořil republikánský protokol, byl ideovým tvůrcem nejvyššího československého státního vyznamenání Řádu Bílého lva (v anonymní soutěži navrhl i jeho podobu) a posléze vedl i jeho agendu. V roce 1920 si ke jménu připojil umělecký pseudonym Stanislav Jarkovský. V roce 1925 byl dán znovu do výslužby, tentokrát pro neshody s rodinou prezidenta T. G. Masaryka kvůli Guthově snaze oddělit působení členů rodiny od výkonu funkce prezidenta. Guth-Jarkovský byl plodným autorem společenských románů a povídek z měšťanského a učitelského prostředí, knih o společenském chování (nejznámější je Společenský katechismus z roku 1914) a cestopisů, v nichž využíval poznatků ze svých častých turistických a olympijských cest do zahraničí. Byl také pilným překladatelem z francouzštiny a němčiny, jako první přeložil do češtiny práce Karla Maye, Guye de Maupassanta, Julese Verna, Emila Zoly a řady dalších. Pro dějiny českého a mezinárodního olympismu jsou důležité jeho Paměti olympijské (1894–1918) z roku 1929 a Poslední paměti olympijské (1918–36), které vyšly v časopise Star v ročnících 1936–38. Je rovněž autorem prací Hry olympické za starověku a za dob nejnovějších (1896) a Vývoj českého olympismu. Pierre de Coubertin (1938). Dodnes rozkošná je pro svůj jazyk a pojetí kniha Turistika (1917).

 

Po skončení pietního aktu jsme opět metrem přejeli do stanice Muzeum, odkud jsme se zašli podívat do nové budovy Národního muzea na výstavu „Poklady Moravy – příběh jedné historické země“, která jedinečným způsobem představuje historicko-kulturní souvislosti teritoria Moravy. Expozice přiblížuje život na Moravě od pravěku přes středověk až po novověké dějiny, které prezentují Moravu jako zemi svobody, víry, vědy a umění. Nastíněn je též odkaz Moravy národnímu kulturnímu dědictví. Výstava je primárně tvořena sbírkovými předměty Moravského zemského muzea v Brně. Řada sbírkových předmětů je vystavena vůbec poprvé nebo po velmi dlouhé době. Spolupráce byla navázána i s dalšími partnery jako jsou Národní památkový ústav, Moravská galerie, Ústav archeologické památkové péče Brno, Moravská zemská knihovna, Archiv města Brna, Archeologický ústav AV ČR, Národní divadlo Brno, krajská a okresní muzea, ad. Celkem je zde vystaveno 2 337 předmětů. Symbolem výstavy je tajemná soška šamana, jehož stáří se datuje přibližně do stejného období jako věstonická Venuše, tedy asi na 25 000 let. Zobrazení muže z tohoto období jsou velmi vzácná, takřka ojedinělá. Soška byla nalezena v roce 1891 v Brně ve Francouzské ulici při kopání kanálu. Součástí expozice je i prezentace jednotlivých moravských krajů prostřednictvím vybraných sbírkových artefaktů z různých regionálních muzeí. Zajímavá je také interaktivní herna, kde děti i dospělí mají možnost vyzkoušet si, jak fungovala pravěká zrnotěrka nebo sekeromlat. Mohou si navléci středověkou mnišskou kutnu, oděv kata, popřípadě prsní pancíř. Na silné povahy čeká dokonce klec pro odsouzence. Drátěnou košili s kuklou, rukavicemi a přilbou jsme si vyzkoušeli, stejně jako pobyt v tzv. kládě. Po zhlédnutí této expozice jsme ještě zhlédli putovní výstavu s názvem „Zpívajíci hmyz“ z Tchaj-wanu. Autorský počin tchajwanského Národního přírodopisného muzea v Taichungu představuje nejen zvukové projevy hmyzu, ale připomíná i využití těchto živočichů v orientální medicíně či kulinářství. Pro mnohé živočichy je zvuk důležitým prostředkem komunikace. Nicméně ne všechny zvuky, které živočichové vydávají, lze označit za projev chování. Návštěvníci se na výstavě dozvědí, koho lze za zpívající hmyz považovat, jakou funkci může zpěv hmyzu mít, jak zpěv vzniká či jaké druhy zpěvu rozlišujeme.

Vlakem v 17.17 hod. jsme se vrátili zpět do České Třebové a dále domů do Poličky. Narozdíl od Prahy, kde nebylo po sněhu ani stopy, u nás přes odpoledne napadlo 10 cm nového sněhu. Výlet do Prahy se vydařil a věříme, že jsme památku Gutha Jarkovského uctili se vší důstojností.

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek

Aktualita

Výroční pohlednice a tur. vizitka
Pro všechny zájemce nabízíme k zakoupení Výroční pohlednici rozhledny Horní les, kterou náš odbor vydal ke 130. výročí založení KČT a 100. výročí vzniku ...

Kalendář akcí

« 05 / 2018 »
Po Út St Čt So Ne
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   
Nejbližší akce
Nejlevnější povinné ručení


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Panska moda na Zoot.cz